Vyznáte se v probioticích?

Mikroorganismy (bakterie, kvasinky, ale i viry) jsou nedílnou součástí našeho těla. Uvádí se, že jich máme až desetkrát více než našich vlastních buněk. Obývají zejména náš trávicí systém (zejména tlusté střevo, ale významnou roli hrají například i v ústní dutině) a kůži. Mikroorganismům žijícím ve střevech se souhrnně říká střevní mikroflóra a její význam pro naše zdraví je obrovský.

• Pomáhá nám strávit některé živiny a také vytvářet některé vitamíny (zejména vitamin K a vitamin B12, který je ale v tomto případě špatně vstřebatelný).
• Je nedílnou součástí imunity. Mikroflóra ve střevě tvoří bariéru proti usídlení patogenních bakterií a produkuje obranné látky. Působí také jako prevence alergií.
• Ovlivňuje naše chutě a ve velké míře také psychiku, jak potvrzují nejnovější výzkumy.

O střevní mikroflóru bychom měli pečovat, prospívá jí zdravá strava s dostatečným příjmem vlákniny (vláknina je potravou pro bakterie, takzvané prebiotikum), konzumace kvalitních jogurtů, kefírů a kvašené zeleniny, které bakterie do střev dodávají (probiotika). Pozor bychom si naopak měli dát na nadměrný příjem sacharidů (např. bílé pečivo, těstoviny, rýže), nekvalitní spánek, užívání antibiotik (zejména těch širokospektrých a čím déle, tím hůře) a samozřejmě také stres.

Kdy nám může pomoci užívání probiotik ve formě preparátů?

Preparáty (léčiva, doplňky stravy) obsahují více živých bakterií než zakysané výrobky. Největší význam má užívání probiotik v těchto případech:

• Průjem způsobený infekcí (ale ani u neinfekčního průjmu neuděláme špatně, pokud budeme probiotika užívat). Vhodné je doplnit léčbu o rehydratační roztok (Enhydrol, Kulíšek).
• Při a po užívání antibiotik (u dětí platí dvojnásob) jako prevence a léčba zažívacích potíží spojených s jejich užíváním. Probiotikum bychom měli užít v polovině až dvou třetinách intervalu mezi antibiotiky. Pokud tedy bereme antibiotika po 12h, probiotikum vezmeme za 6-8 h po poslední dávce antibiotik.

Zánětlivá onemocnění střev (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida). Stále se zkoumá, jak velký efekt zde probiotika mají, nicméně lékaři uvádějí, že účinek je jistě pozitivní.

Užívání je v závislosti na potížích 1-2x denně a probiotika bychom nikdy neměli zapíjet ledovými či horkými nápoji. Pokud je na obale uvedeno uchovávání v lednici, je nutné ho dodržet. Vyhnout bychom se měli užívání probiotik s překročeným datem použitelnosti.

Jak se mezi probiotiky vyznat?

Na obalech najdeme několik informací. Za prvé je to množství životaschopných buněk v jedné kapsli, což je vyznačeno zkratkou CFU (z angl. Colony Forming Units). Aby probiotika fungovala, u dospělých by denní příjem měl být alespoň 10x109CFU, u dětí je to pak minimálně 5x109CFU. Můžeme se také setkat s různými označeními kmenů. Nejvíce důkazů o účinku mají bakterie Lactobacillus rhamnosus a kvasinka Saccharomyces boulardii. Preparáty v sobě mohou kombinovat až deset různých kmenů, ale zatím s určitostí nevíme, zda kombinace více kmenů znamenají lepší probiotikum.Důležitá je tedy zejména hodnota CFU a typ kmene.

Probiotika pro dospělé jsou dostupná většinou ve formě enterosolventních kapslí. Mezi dobře účinné patří Enterol, Biopron Forte nebo Biopron Premium, Lactobacillus či 5-Strain Dophilus. Pro nejmenší jsou probiotika dostupná ve formě kapek nebo prášku do jídla/pití (BioGaia, Biopron Baby+, Apo-laktík, Laktobacílky Baby), pro větší děti pak tabletky na cucání (Laktobacílky Kids). Svoje místo mezi probiotiky má také Hylak, který není sice přímo probiotikum, ale střevní eubiotikum, neobsahuje živé kultury, ale vytváří stávajícím bakteriím příznivé prostředí pro život. Nakonec ještě jedna specialita, orální probiotikum Bactoral doplňuje mikroflóru krku, dutiny ústní a středouší.

Při výběru správného probiotika bychom se měli řídit typem obsaženého kmene a obsahem CFU. Důležité je dodržet správný způsob uchovávání a užívání. Probiotika mají význam při prevenci či léčbě různých typů průjmu, jako doplněk k antibiotikům či při střevních zánětech.Jejich užívání je prospěšné nejen pro správné zažívání, ale i pro celkové posílení imunity. S výběrem správného přípravku vám v lékárně rádi poradíme.

POZOR!

Probiotika by neměli užívat lidé imunosuprimovaní (například po transplantaci či při léčbě cytostatiky), určité riziko hrozí také při zavedeném centrálním žilním katetru a dále u poruch, kdy hrozí migrace bakterií ze střev do jiných částí těla. Proto je dobré se vždy nejprve poradit s lékařem či lékárníkem o tom, zda a která probiotika jsou pro vás vhodná.

zdroj: www.lekarnickekapky.cz